Filtrace v akváriu je velice diskutabilní téma i pro mnohé odborníky. V tomto článku bych chtěl začínajícím akvaristům vnést trochu světla do této problematiky. Na začátek si musíme zodpovědět pár otázek ohledně filtrace jako takové.
Již na tuto první otázku se nedá jednoznačně odpovědět, záleží velice na typu akvária. Pokud máte akvárium s rybkami, rostlinami a štěrkem/pískem na dně, tak Vám filtr (dobrý filtr) může velice pomoci při udržení rovnováhy v akváriu. Pokud máte tzv. Holandské akvárium (rostliny a jen minimum rybiček), pak je filtrace diskutabilní a ne zcela nutná. Osobně jsem zastáncem filtrování ve všech typech akvárií, protože akvárium je do jisté míry uzavřený ekosystém a lidský zásah v podobě filtrace je zde žádoucí.
Filtrujeme hned z několika důvodů, ale ne všechny filtrační systémy splňují předpokládané funkce. Tak například, většina amatérů si myslí, že filtr pouze zachytává volné částečky ve vodě (lidově bordel/špínu) a my ho jednou za čas vypereme. Tato funkce (mechanická filtrace) je sice důležitou součástí filtru, ale ne tou hlavní.
Hlavní funkcí filtru je pomocí usazených nitrifikačních (anaerobních či aerobních) bakterií biologicky odbourávat nečistoty. Další funkcí je chemická filtrace - pokud je vloženo například aktivní uhlí (filtrační materiály viz níže). Filtr má často také funkci udržování pohybu vody v akváriu – zamezuje vzniku povlaku na hladině (tzv. slepá hladina).
Filtry můžeme rozdělit ze dvou hledisek, a to podle funce ve filtračním systému a podle typu filtračního systému.
Biologickou filtrací se myslí, biologické odbourávání látek obsažených v akvarijní vodě, které jsou odpadními produkty ryb. Tyto látky (dusičnany a dusitany) jsou potravou pro "užitečné" bakterie, které žijí ve filtračním médiu.
Pod mechanickou filtrací si můžeme představit zachytávání pevných plovoucích částic (odumřelé části rostlin a kal). Řada akvaristů si myslí, že toto je primární funce filtru a nemají pravdu. Primární je správně fungující biologická filtrace.
Chemickým filtrem může být například vložka s aktivním uhlím. Chemické filtry se používají nejčastěji pro odstranění zbytků léčiv, které běžná filtrační média nezachytí.
Vnitřní filtr vlastní asi většina akvaristů, nejčastěji jde o uzavřenou nádobu poháněnou elektromotorkem. Také může jít o filtry poháněné stlačeným vzduchem (tvz. bublifuky). Do této kategorie obecně řadíme všechny filtry umístěné uvnitř akvária. Často mají malý filtrační objem a tím málo účinnou biologickou filtraci. Velké vnitřní filtry zase zabírají příliš mnoho místa v akvárium.
Vnější filtry mají nespornou výhodu - nezabírají nám místo v akváriu, takže jejich filtrační objemy jsou mnohem větší a filtrace účinnější. Hodí se pro větší nádrže na 120 litrů. Hlavní uživatelskou výhodou je to, že se filtr nemusí často čistit. Nevýhodou je často vysoká pořizovací cena, u levnějších modelů zase vyšší riziko nehody při výpadku proudu/prasknutí hadice atd.
Půdní filtry byly jeden čas velmi populární, nyní jsou na ústupu, protože jejich provoz vadí kořenům rostlin, nehledě na to, že když se něco ucpe, tak si rozkopete celé akvárium. Půdní filtr je tvořen deskou se systémem kanálků, kterou vložíte na dno akvária a zasypete štěrkem. Voda je nasávána čerpadlem zkrz desku. Štěrk pak tvoří filtrační médium, které má hlavně biologickou funkci.
Filtračních náplní a materiálů je na trhu spousta a bylo by zbytečné se o jednotlivých rozepisovat, proto dám spíše radu - za základní filtrační materiál, který plní bio i mechanickou funkci, je považován bioakvacit (modrá filtrační pěna), prodává se v různých hrubostech i velikostech.
Dále existuje spousta chemických náplní - aktivní uhlí (odbourává léčiva a barviva), odstraňovače amonia, rašelina atd. Také existuje řada čistě biologických a čistě mechanických náplní. Čistě biologické jsou například keramické válečky (sice zachycují i nečistoty, ale není to jejich funkce) a čistě mechanická je například jemná filtrační vata, ve které se usadí pouze minimum bakterií, zato i ty nejdrobnější nečistoty. Jemná filtrace se hodí například, když potřebujete vychytat nečistoty po brutálním odkalovaní, kdy se vám rozptýlí mnoho malých částeček. U jemné vaty si dejte pozor hlavně na to, že se rychle zanese a potom prudce snižuje průtok filtrem a namáhá čerpadlo.
Pokud bych vám měl doporučit filtr, tak z vnitřních filtrů je jednoznačně nejlepší si koupit čerpací hlavu a nasadit na ní kostku bioakvacitu (molitan), tento vnitřní filtr Vás vyjde poměrně levně a jeho účinnost je vysoká (hlavně biologická filtrace - nevýhodou je, že nelze aplikovat jednoduše jiná filtrační media a je dost vidět v akváriu.
Pokud se rozhodnete vsadit na kvalitu a spolehlivost a nevadí vám investice okolo 1500-2500 Kč, tak je nejlepší a nejjednodušší koupit vyrobený značkový venkovní filtr. Pokud jste zruční a chcete ušetřit (i 1000Kč), tak si vyrobte venkovní filtr vlastní - na internetu je spousta návodů.
Do akvárií o objemu do 50 litů se nejlépe hodí tzv. Bublifuk-filtr poháněný vzduchovou pumpou (kompresorkem) - je levný a poměrně efektivní - problémem je, že pokud dávkujete Co2, tak to s okysličováním vody jaksi nejde ruku v ruce. Rozhodně nedoporučuji filtry s vysokým průtokem a malou filtrační náplní a také jsou nevhodné půdní filtry, viz výše.
Vytvořil: Jan Menčík || Copyright 2012 || Poslední úpravy: 15/10/12